Slušné chování není jen „řekni prosím a děkuji“
Prosím, děkuji a promiň jsou důležitá slova. Sama o sobě ale nestačí. Dítě se může naučit slušnou větu, a přesto nemusí chápat, proč je dobré druhého nepřerušovat, neposmívat se mu, nebrat mu prostor, omluvit se nebo respektovat, že někdo něco prožívá jinak.
Slušné chování má skutečný smysl až tehdy, když dítě nebo žák rozumí jeho dopadu. Tvrdé slovo může bolet, omluva může vztah opravit a pravidla nejsou překážka, ale opora pro bezpečnější společný prostor.


